O Severní jízdě, již ve dnech 2. - 4. 9. 2016 uspořádala t. zv. Severní skupina PSNV-CZ pro ostatní členy PSNV.
Původně psáno pro e-Věstník PSNV 9/2016.
Obsah názvu se po delší době opět naplnil a v Pracovní společnosti se našla další parta, co hodila pár kamenů do základů pod svůj sen a vizi. Tedy, že spolek je zde pro členy a členové pro spolek.
Již delší dobou krystalizující tak zvaná Severní skupina PSNV po zimním rozkoukávání a jedné jarní secvičné přednášce do toho šlápla ve velkém stylu.
Přitažlivý název Severní jízda nic nepředstíral a došel naplnění. Jízda to byla parádní a pro mě především bylo zajímavé, že se obešla bez klasických přednášek a školení, jak je v PSNV téměř jisté, a program zajistili obětaví členové sami.
Ať už neviditelnou organizátorskou prací, nebo přímo hmatatelnými koláči a dalšími pochutinami, včetně sudu piva, kterým setkání sponzoroval jeden z organizátorů a i hostitelů, biofarmář Vojta Hajný.
Páteční setkání před výletem se konalo u Štěpánky Dlouhé. V odpoledních hodinách, poté, co dorazili poslední, jsme vyrazili na projížďku s procházkou po krásách zdejší kouzelné českoněmecké krajiny. A tak jsme pěšky dorazili i na půvabné rašeliniště v CHKO, kde jsme si důkladně prohlédli oddělky připravené k zimování na dvou nástavcích BVD volné tavby (11r na 39*24). Připravené a zásobené na zimování jen kočováním.
Včelstva na biofarmě jsou chovaná jen na medu a absolutně bez veškeré chemie. I té se „změkčujícím“ přívlastkem.
Druhý den ráno organizátoři využili přítomnosti „kontroly z okresu“ kterou výjimečně nebyla kontrola na tzv. podnět zvenčí, jak úřady nyní označují udání, ale pozvaný pan Ing. Martin Kozel z agentury KEZ (= Kontrola ekologického zemědělství), která místní provoz certifikuje. Přednáška byla velmi zajímavá a mně osobně vyvrátila pár bludů, ve kterých jsem dosud žil ohledně podmínek BIO režimů.
Po přednášce jsme navštívili farmu Vojtěcha Hajného v sousedství. Zde jsme kromě pohlazení stáda malých, ale krásných koz prohlédli opět důkladně včelstva zde dočasně umístěná před dalším kočováním. Již jsme byli znalí věci a věděli, že v období bez snůšky můžou být včelstva umístěna i blízko silnice i hospody, ve které jsme si poslechli přednášku a průběžně se občerstvovali před tím, než nás organizátoři odvezli v autech na včelnici kolegy Vlastislava Hyblbauera na Vlčí Hoře (odkazy zde a zde), který nám po skupinách ukazoval svůj postupně budovaný provoz čekající na bio certifikát a dělil se ochotně o své zkušenosti.
Večer byl stejně jako den předtím zajímavý téměř neorganizovaný program u ohně vyplněný cennými krátkými přednáškami a presentacemi od účastníků zájezdu (apiterapie, termoterapie etc., téměř mystický byl dataprojektor u táboráku ... ) a průběžně se hluboko do noci vedly debaty za dobře fungujícího občerstvování. Tohle si každý, kdo viděl včelaře pospolu nad svými produkty, může živě představit.
Velmi zajímavé debaty probíhaly ostatně během celého setkání a jen poslechem debat včelařů, co vědí, o čem mluví, se člověk mohl dozvědět věci, které by možná nezaslechl ani na přednáškách, neboť se často konfrontovaly poznatky z praxe.
Neděle byla již trochu smutnější, jak tomu již bývá, když slavnost končí. Konec byl ale ohromující. Setkání se zúčastnili i přátelé zpoza hranic, s nimiž Severní skupina postupně navazuje spolupráci.
Vzali nás do své základny v Ebersbachu. To, co vypadalo v programu poměrně nezajímavě, byla pecka na konec. Nejen na české straně se zavírají textilky. A zde v historickém zbytku jedné, která byla asanována za účasti dotací EU, se rozbíhá velmi zajímavý projekt. Ochranou proti zneužití dotace k zakládání developerských projektů je zřejmě podmínka, že na asanované ploše se nesmí několik pětiletek stavět. Zde vznikla myšlenka vytvořit příznivé podmínky pro hmyz, včetně včel. Včelařina je zde také vyučována, zároveň zde probíhá zkoumání hmyzí populace a o výsledcích je veřejnost informována, aby lépe pochopila důvody, proč tráva není sekána podle posledních městských standardů..
Kolega René Schieback nám nejdříve podrobně ukázal jeho včelstva v Langstrothech 1/1 a následně i Jumbo. Trpělivost včelstev jsme během jízdy zkoušeli víc, než je doporučováno, klobouky si ale někteří nasazovali spíše jen k ochraně před sluníčkem. Po velmi zajímavé a i zde skutečně podrobné prohlídce včelstev i asanovaného areálu nás udeřil kontrast způsobený přechodem do již dokončených spolkových prostor, kde se konají společenské akce včetně včelařských, na nichž účast velmi vzrůstá.
Poté, co jsme zkonsumovali pro nás připravené občerstvení připomínající začátek svatebního veselí a dohovořili konečně vše a snad i plány na příští Spanilé jízdy, jsme se rozjeli plni zážitků a nových pohledů do svých domovů po celé republice. I ti, co jeli velkou dálku, nelitovali času.
A německé kolegy jsme pozvali na některou z námi pořádaných akcí. Pozvání rádi přijali.
K. Jiruš
Ještě glosa:
Poděkování samozřejmě patří všem, kteří přijeli, všem, kteří jakkoli pomohli.
Zvláště ale pořadatelům a jejich spolupracovníkům: Š. Dlouhé, V. Hajnému (tomu kromě díků za cenné debaty a ukázky čistého včelaření také patří dík za sud výborného piva co sponzorský dar), J. Dolínkovi, V. Hyblbauerovi), německým kolegům Renému, Tinovi a Andreasovi, M. Sedláčkovi za cenné příspěvky do debaty i za to, jak se o hosty z Německa obětavě staral. Manželům Paverovým za nadstandardní podporu a všem, kteří taxikařili a vozili účastníky zájezdu z místa na místo.
Varnsdorfským uzeninám za uzeninový sponzorský dar. A také a zejména panu Ing. M. Kozlovi z agentury KEZ za čas, který nám věnoval, i za nesmírně cenné debaty, které s námi vedl.
Počasí vyšlo skvěle. A v tomto punktu asi je všem jasné, kam je třeba směrovat poděkování ...
A ještě jedna poznámka: začíná vznikat fotoalbum ze Severní jízdy. Např. fotky K. Jiruše jsou k vidění zde.
login: SJ
heslo: huranasever
Další komentovaná fotogalerie je se shlédnutí zde.
J. Matl