PROJEKTY PROJEKT VMS Odpařovače kyseliny mravenčí při tlumení varroózy včel

Odpařovače kyseliny mravenčí při tlumení varroózy včel PDF Tisk Email
Napsal uživatel MVDr. Zdeněk Klíma   
Sobota, 15 Květen 2010 18:31

Na webu zveřejňujeme odborný článek, který vyšel v časopise Moderní včelař 2 / 2010. Zveřejnění odborného článku na webu není běžnou praxí. Vzhledem k vážnosti situace s nákazovou situací varroózy v některých oblastech České republiky, jsme se však rozhodli poskytnout jej i nečtenářům Moderního včelaře a zvýšit tak povědomí o oficiálně dosud nepodporovaných metodách tlumení této nebezpečné nákazy.

 

 

Odpařovací systémy kyseliny mravenčí se v poslední době stávají velmi používaným a perspektivním ošetřením proti varroóze včel, nejen v zahraničí, ale čím dál více i u nás. Důvodem zvýšeného zájmu o tento způsob tlumení varroózy jsou především narůstající počty rezistentních populací roztočů vůči používaným látkám tzv. tvrdé chemie (především pyretroidům) a také snahy včelařů po celém světě omezovat zátěž těchto látek v úlovém prostředí v zájmu ochrany včelích produktů i zdraví samotných včel. I přes své výhody má i použití kyseliny mravenčí svá úskalí a je také nutno dodržovat vyzkoušené postupy a zásady bezpečné manipulace s kyselinou u těch odpařovacích systémů, které to vyžadují.

 

Pro snadnější orientaci v této problematice a pro představu, které z odpařovacích systémů by bylo možno v ČR použít, pokusím se Vám ve stručnosti tyto systémy představit a podělím se o pár zkušeností při jejich aplikaci. Tyto informace prosím neberte jako bernou minci, některé z těchto informací budou vyžadovat další ověření v praxi ve více sezonách a na větším počtu včelstev a budu rád, když se některé z praktických postřehů dozvím případně i od Vás.

 

 

 

Obecné zásady při použití odpařovačů kyseliny mravenčí


Kyselina mravenčí je nejjednodušší z karboxylových kyselin, je však velmi silnou organickou kyselinou, proto je potřeba při její manipulaci dbát bezpečnostních opatření, zejména při práci s otevřenou kyselinou a ředění. Doporučuji všem při práci používat respirátor s filtrem určeným pro ochranu před organickými kyselinami, dostatečně silné gumové rukavice a vhodný oděv. Problémem zůstává nedostupnost kyseliny mravenčí v potřebné 65% koncentraci a nutnost jejího ředění vodou z 85% kyseliny v poměru 3:1, která se běžně distribuuje u prodejců. Výrazně doporučuji používat kyselinu mravenčí s označením K – krmná. Je využívána k okyselení siláží a mléka telatům a obsahuje pouze zanedbatelné stopové množství možných příměsí, zejména těžkých kovů. Opatrnost je na místě zvláště při práci s 85% kyselinou, 65% kyselina nepředstavuje, při zachování základních pravidel bezpečnosti a použití ochranných pomůcek, žádné zdravotní riziko pro včelaře, který s kyselinou pracuje.

 

Při použití všech následujících odpařovacích systémů doporučuji použít zakrytí strůpku pomocí měkké folie, jejíž přečnívající konce se volně ohnou podél stěn nástavku. Nejlepší je na takto zakrytý nástavek postavit nástavek prázdný, který folii zatíží po obvodu nástavku či přitlačí falcem a zamezí tak úniku kyseliny mimo úlové prostředí. Nevhodné je použití klasických strůpků z hobry atp., protože včely po dobu odparu kyseliny málokdy vzniklé mezery po rozebrání včelstva u strůpku zatmelí a značné množství kyseliny může unikat již strůpkem. Je vhodné, pokud to klimatické podmínky dovolí, částečně zúžit česno a především u vysokých celozasítovaných den, která jsou jinak při kontrole varroózy nezbytná, dbát na jejich maximální těsnost. Vhodné je zakončení výsuvné podložky hranolky, které tak spodní výsuvnou část dna utěsní. Zejména při velmi teplém počasí a vysokých teplotách je vhodné s ošetřením kyselinou mravenčí pár dní počkat a pokud je to možné, ošetření odložit. Při použití za těchto podmínek doporučuji menší utěsnění dna a ponechat česna plně otevřená. Ideálním počasím pro ošetření je teplota max. 25 °C, oblačná či zatažená obloha se sníženou letovou aktivitou včel, kdy se dosahuje nejvyšší účinnosti ošetření.

Zakrytí strůpku pomocí měkké folie, jejíž přečnívající konce se volně ohnou podél stěn nástavku

Obr. 1 - Zakrytí strůpku pomocí měkké folie, jejíž přečnívající konce se volně ohnou podél stěn nástavku

 

Registrace odpařovacích systémů kyseliny mravenčí v ČR

 

Jediným registrovaným odpařovacím systémem je v ČR odpařovač Formidol, který je schválen jako veterinární léčivý přípravek ÚSKVBL v Brně (Ústav pro státní kontrolu veterinární biopreparátů a léčiv). Jiné odpařovací systémy u nás schváleny prozatím nejsou. Legální možnost použití je tedy velmi omezená, především pro studijní účely a testování, i když je pravdou, že názory na použití tohoto typu ošetření se různí i v odborných kruzích. Ve veterinárním lékařství je známo vícero případů použití některých organických kyselin, bez nutnosti registrace, které často vychází z praxe a je letitou osvědčenou metodou podpory zdraví zvířat. Příkladem je např. okyselování vody v chovu králíků, holubů či papoušků pomocí jablečného octa či kyselinou citronovou, jako prevence či podpůrná léčba. Můj názor je, že použití kyseliny mravenčí při tlumení varroózy včel, spadá do podobné kategorie. Pokud by ale i nadále bylo nutno registrace pro toto použití ve včelařství, nabízí se dvě cesty. Jednou je registrace příslušného odpařovače jako veterinárního léčivého přípravku se všemi náležitostmi, které tento proces obnáší a druhou cestou je registrace kyseliny mravenčí jako biocidu. Při tomto druhém způsobu je již možno použít více odpařovacích systémů dle preference chovatele včel. Podobným způsobem je schváleno použití kyseliny mravenčí v Německu. Registraci je také možno provést tzv. celounijním způsobem, což je dražší varianta, ale následně platí registrace ve všech členských státech EU. Prozatím však tímto způsobem není registrován žádný z používaných odpařovacích systémů. Situace s postupným nárůstem rezistentních populací roztočů, k dosud nejvíce používaným účinným látkám, si však bude nutně vyžadovat větší začlenění dosud okrajových ošetření jakým je i využití kyseliny mravenčí, především v těch zemích, které tak ještě neučinily. Česká republika je jednou z nich, z evropských včelařsky vyspělých zemí nejspíše poslední.

 

 

Odpařovací systém Formidol

 

Jedná se o celulozovou destičku s obsahem 40 ml 85 % technické kyseliny mravenčí.

Aplikaci do podmetu, u jiným úlových systémů, než u dvouprostorových úlů zásadně nedoporučuji, mají pouze zanedbatelnou účinnost. Nejlepší účinnost tohoto ošetření se dosahuje při aplikaci nahoru na rámky přímo nad plodové těleso nebo až na poslední nástavek. Při aplikaci je vhodné destičku podložit dvěma dřevěnými podkladky cca 1,5 cm vysokými a regulační otvory směřovat převážně nad uličky. Doba ošetření u toho systému je 2 dny s regulačním obalem a další 2 dny bez obalu. Celkem tedy ošetření trvá 4 dny. Jedná se tedy o krátkodobý odpařovací systém. Jeho použití je vhodné zejména u silných včelstev v podletí a v jarním období jako pomocná metoda při tlumení varroózy a jako alternativní podletní ošetření včelstev s nižší intenzitou varroózy. Tato metoda není příliš vhodná pro ošetřování méně početných včelstev, např. oddělků. Výhodou tohoto systému je bezpečnost při manipulaci, odpadá totiž práce s otevřenou kyselinou mravenčí. Nevýhodou je nutnost častého otevírání ošetřovaných včelstev, větší zátěž pro včelstva při použití 85 % kyseliny a poměrně značné množství odpadu po použití tohoto odpařovače.

Jedná se o jediný u nás registrovaný odpařovací systém kyseliny mravenčí.

 

Formidol

Obr. 2 - Formidol

 

Aplikace formidolu

Obr. 3 - Aplikace formidolu

 

Více informací na www.beedol.cz

 

 

 

Odpařovací systém MiteGone

 

Odpařovací systém vyvinutý čechokanaďanem Billem Růžičkou, založený na kapilárním efektu porézní hmoty (fenolytické pěny), známé i při aranžování květin. Tato hmota je nařezána na destičky o rozměru 25 x 10 cm s tloušťkou stěny 1 cm. Povrch desek je potažen jemně perforovanou folií. Před samotnou aplikací je nutno desku přepůlit, čímž vznikne obnažená odpařovací plocha. Poté je nutno desky nechat nasáknout 65 % kyselinou mravenčí ve vhodné uzavíratelné nádobě s víkem. Pro ošetření včelstev se používá 1 – 3 poloviny destiček. Standardně se používají u nástavkových úlů 3 poloviny umístěné v plodovém nástavku nebo nástavku nad plodem. Destičky se připevní nejlépe pomocí rozevřených kancelářských sponek na krajní plást směrem ke stěně nástavku a lehce se ke stěně přitlačí. Jedna polovina desky absorbuje 120 ml kyseliny mravenčí, dávka při použití 3 polovin je tedy 360 ml kyseliny na včelstvo. Doba ošetření je jako u všech odpařovacích systémů odvislá také od ročního období, teplotních a vlhkostních poměrů. Doba odparu kyseliny se pohybuje zejména v rozmezí 10 - 14 dnů, při letním použití při teplotách kolem 25 °C, při vyšších teplotách může být délka odparu kratší. U včelstev v menším úlovém prostoru a oddělků, je možno použít jednu nebo dvě poloviny desek a tak dávku přizpůsobit síle včelstva. Nevýhodou tohoto systému je poměrně velká pracnost, nutnost manipulace s otevřenou kyselinou, velká křehkost naplněných desek a vykousávání prázdných desek včelami, které často i odpařovací plochu po skončení odparu zalepí propolisem. Výhodou je mimo jiné i finanční nenáročnost tohoto ošetření.

 

Přepůlení desky pomocí nože

Obr. 4 - Přepůlení desky pomocí nože

 

 

Nasávací a odpařovací plocha

Obr. 5 - Nasávací a odpařovací plocha

 

Více informací najdete na www.mitegone.com kde je i česká verze návodu.

 

 

Opařovací systém Nassenheider

 

Odpařovací systém je vyroben z potravinářského polypropylenu s dobrou odolností vůči kyselině. Tento systém je určen pro použití 65 % kyseliny mravenčí. Je zapotřebí před použitím upevnit odpařovač pomocí vrutů nebo hřebíků v prázdném rámku ke spodní loučce. Manipulace s odpařovačem poté probíhá jako manipulace s rámkem. Konstrukce zásobní nádobky je navržena tak, aby kyselina neustále až do vyprázdnění zásobního prostotu, tvořila v odpařovací části stálou hladinu pro nasávání odpařovacím knotem. Zásobní prostor má kapacitu 200 ml, stupnice je cejchována do 180 ml. K odpařovači jsou dodávány odpařovací knoty dvou velikostí, doporučuji používat větší knot, menší lze využít při velmi teplém počasí nebo u oddělků. Standardní aplikace se provádí vložením dvou odpařovačů na včelstvo nad plodové těleso. Dávka kyseliny je tedy 360 ml kyseliny. Toto množství se při průměrných letních teplotách odpaří přibližně za 10 – 14 dní, při teplejším počasí dříve. Při ošetření v měsíci září při chladnějším počasí, trvá odpaření kyseliny i kolem 21 dní. Náplň kyseliny v nádobce lze v průběhu ošetření pozorovat. Nevýhodou tohoto ošetření je nutnost vyjmutí a uschování dvou rámků, na jejichž místo se vloží rámky s odpařovacími nádobkami a také vyšší pořizovací cena. Výhodou je zejména pohodlnost manipulace a bezpečné plnění nejlépe pomocí střičky nebo malého kohoutku za zásobní nádoby. Vyzkoušenou aplikací je v našich podmínkách také vložení pouze jednoho odpařovače přímo nad plodové těleso.

 

Upevnění odpařovače Nassenheider v rámku

Obr. 6 - Upevnění odpařovače Nassenheider v rámku

 

Odparný knot odpařovače krytý ochranným košíčkem

Obr. 7 - Odparný knot odpařovače krytý ochranným košíčkem

 

Silná včelstva často zahajují při jarním ošetření stavbu na rámku s odpařovačem již během odpařovaní kyseliny

Obr. 8 - Silná včelstva často zahajují při jarním ošetření stavbu na rámku s odpařovačem již během odpařovaní kyseliny

 

Při zakrytí ochranného košíčku lze rámek s takto obestavěnou trubčinou ponechat až do podletního ošetření

Obr. 9 - Při zakrytí ochranného košíčku lze rámek s takto obestavěnou trubčinou ponechat až do podletního ošetření

 

V odpařovači lze rychlost odparu regulovat velikostí odparného knotu

Obr. 10 - V odpařovači lze rychlost odparu regulovat velikostí odparného knotu

 

Více informací o odpařovači najdete na webu výrobce www.nassenheider.com (včetně návodu k použití v češtině).

 

Houbičkový odpařovač

 

Poslední mnou vyzkoušenou aplikační formou je tzv. houbičkový odpařovač. Nosičem kyseliny je při tomto ošetření houbička z čisté celulózy o rozměrech přibližně 20 x 18 cm (+,- 2 cm) určená pro mytí nádobí atp., běžně dostupná v každé drogerii. Houbička se položí na horní loučky posledního nástavku, při čemž je podložena dvěma dřevěnými hranolky cca 1,5 cm vysokými. Velmi důležité je u toho způsobu aplikace překrytí folií pro usměrnění kyseliny směrem do úlového prostředí. Ošetření mám zatím odzkoušeno následujícím způsobem. První den aplikace se kádinkou či jinou odměrkou odměří 60 ml 65 % kyseliny mravenčí a rozlije po povrchu houbičky, položené na rámcích a přikryje folií. Poté se za 48 hodin aplikuje shodným způsobem stejné množství kyseliny a po dalších 48 hodinách se suchá houbička ze včelstva vyjme. Toto je jedno ošetření. Za týden se opakuje stejným způsobem. Doporučuji podle intenzity varroózy u jednotlivých včelstev tuto aplikaci provést dvakrát v rozmezí červenec – konec srpna. Doporučuji houbičky před použitím řádně vyprat v teplé čisté vodě, bývají často napuštěny dezinfekčním prostředkem. Houbičky by měly být před použitím suché a tvrdé. Nespornou výhodou této metody je jednoduchost aplikace bez nutnosti plnění ve zvláštní nádobě a odpadá nutnost jakékoliv manipulace s rámky. Další aplikace kyseliny po 48 hod se děje pouhým odklopením folie, dolitím kyseliny a opětovným zakrytím. Při větším počtu včelstvem mohou být podstatné i minimální finanční náklady na toto ošetření, houbičky je možno použít vícekrát.

 

Houbičkový odpařovač

Obr. 11 - Houbičkový odpařovač položený na horní loučky

 

Houbičkový odpařovač je snadno aplikovatelný

Obr. 12 - Houbičkový odpařovač je snadno aplikovatelný

 

 

Závěr

 

Možností aplikace kyseliny mravenčí je více, než tu bylo představeno. Byly vyjmenovány pouze ty způsoby ošetření, se kterými mám osobní zkušenost, zejména při jejich srovnávání v rámci odborné práce a použití u vlastních včelstev. Pokud se rozhodnete některý z tzv. dlouhodobých odpařovacích systémů vyzkoušet i u svých včelstev, mějte na mysli, že se prozatím jedná o použití neregistrovaným přípravků a jednáte tak na vlastní odpovědnost. Případné zkušenosti a postřehy při aplikaci, se kterými se bude chtít podělit, však velmi rád uvítám.

 

MVDr. Zdeněk Klíma, Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí, Oddělení chorob ryb a včel, předseda PSNV-CZ, o.s.