PORADNA PRO ZAČÍNAJÍCÍ TÉMATA Zkuste to bez drátů, milý Marconi

Zkuste to bez drátů, milý Marconi PDF Tisk Email
Napsal uživatel Lukáš Matela   
Pátek, 11 Červen 2010 19:51

Tento, dnes již legendární výrok českého velikána Járy Cimrmana inspiroval italského fyzika a vynálezce Guglielma Marconiho k objevu bezdrátového telegrafu. Samozřejmě jde v tomto případě o typickou cimrmanologickou mystifikaci.

 

Následující fotografiemi obohacený návod je inspirací pro ty, kdo chtějí využít výhody drážkovaných horních a spodních louček tak, aby nemuseli rámky drátkovat, což je poměrně pracný proces přípravy rámků. V neposlední řadě odpadá i nutnost vlastnit tak nákladnou zatavovačku mezistěn na nadrátkované rámky, jaká je popsána v dříve uvedeném článku.

 

V prvním kroku je zapotřebí si připravit mezistěny vhodného rozměru. 

 

Vhodný rozměr mezistěny

Obr. 1 - Vhodný rozměr mezistěny

 

Mezistěna zasunutá do horní loučky

Obr. 2 - Mezistěna zasunutá do horní loučky

 

Mezistěna se do horní loučky zasouvá "až nadoraz". Po vsunutí do spodní loučky je však nezbytná alespoň 2mm vůle z důvodu dilatace. Rozměry mezistěn pro rámky o velikosti Langstroth 2/3 ve formě výkresu jsou ke stažení zde:

Výkres rámku Langstroth

 

Co se týká šířky mezistěny, zde není přesný rozměr tak kritický. Pro rámky Langstroth je to 420 mm.

 

Někteří výrobci mezistěn mohou dodat mezistěny s poměrně velkou rozměrovou tolerancí. Objednáte-li mezistěny o cca 1 cm vyšší, můžete si přesný rozměr oříznout sami a zbude vám proužek použitelný na stavební rámky nebo rámky pro volnou stavbu. Již řadu let se ve včelařství používají prostředky na tlumení roztočů Varroa destructor, které zůstávají vázány ve vosku a bylo prokázáno, že některé z nich mají negativní vliv na imunitní systém včelstev (zejména plodu). Pokud se dostanou takové látky z vosku i do medu, je i toto negativní faktor používání mezistěn, které se vyrábí ze starého včelího díla. Vzhledem k tomu, že často nemáme kontrolu nad tím, z jakého vosku jsou naše mezistěny vyrobeny, začíná řada včelařů používat technologii volné stavby, kdy pro zahájení stavby plástů včelám postačí i méně než centimetrový proužek mezistěny, či jakákoli ostrá hrana. Používají se i modifikované rámky s horní loučkou trojúhelníkového profilu. Při volné stavbě je nutné umístění úlu naprosto vodorovně. Vodováha je pak nezbytnou pomůckou při usazování úlu.

 

Na druhou stranu byl svého času "objev" mezistěny revolučním prvkem ve včelaření a je známo, že při aplikaci volné stavby je výnos medu u včelstev prokazatelně nižší než při použití mezistěn. Máme-li dostatek souší, bude medný výnos ještě lepší.

 

Vraťme se ale k samotnému zalití vsunuté mezistěny. Roztopený vosk (stačí do horké, vroucí vody umístit nádobku s voskem) nabereme do injekční stříkačky a postupně směrem od jednoho kraje ke druhému zaléváme drážku.

 

Zalévání mezistěny do drážky v horní loučce

Obr. 3 - Zalévání mezistěny do drážky v horní loučce

 

Zalévání provádíme zásadně jen a pouze v horní drážce. Ve spodní drážce mezistěna dilatuje. Pokud by byla mezistěna příliš vysoká (bez vůle) a nebo pokud by byla zalita i ve spodní loučce, došlo by k tomu, že by se vlivem dilatace "vyboulila" a plást by nebyl hezky rovný.

 

Detail zalévání mezistěny voskem

Obr. 4 - Detail zalévání mezistěny voskem

 

Zalévání  mezistěny voskem je dostačující pouze z jedné strany plástu, musí však být provedeno důkladně. Včelky dovedou zejména při silné snůšce nebo při intenzivním krmení začít velmi rychle stavět i od středu a upevnění mezistěny musí vydržet zatížení plástu až 1,5 kg sladiny do doby než je plást zpevněn stavbou k horní a bočním loučkám.

 

Pohled na zatavenou mezistěnu

Obr. 5 - Pohled na zatavenou mezistěnu

 

Záměrně jsou v tomto návodu použity fotografie ze dvou různých zdrojů. Je vidět, že na některých obrázcích je mezistěna pěkně žlutá, na dalších je povrch "ojíněný". Toto ojínění je způsobeno delším skladováním a dle některých autorů má vliv na rychlost vytahování buněk z mezistěny. Snadno se jej zbavíte např. teplovzdušným fénem atp. Na druhé straně není žlutá barva mezistěny zárukou kvality.


Detail zalití

Obr. 6 - Detail zalití - takto by měl vypadat výsledek

 

 

Slovo závěrem

 

Velmi rychlý způsob připevnění mezistěn do drážkovaných rámků má i některé protiargumenty. Jedním z nich je pracnější způsob čištění rámků po odstranění starého díla (mechanicky nebo tepelně). Pokud nevlastníte vanu na vyvařování rámků (což se málokterému malovčelaři vyplatí), budete patrně potřebovat vyčistit drážky pro opětovné použití. Inspiraci pro čištění drážek naleznete například zde.

 

Druhým často zmiňovaným argumentem proti je to, že uvedený způsob fixace mezistěn je nevhodný pro kočování. Dosud nedostavěné rámky zanesené sladinou se mohou při převozu utrhnout. Nekočujete-li, nemusíte mít při dobře provedeném zalití z této věci strach.

 

Třetím a již méně významným argumentem proti fixaci bez drátků je nutnost opatrnějšího vytáčení  plástů s medem. Med vytáčený z panenských (dosud nezakladených) plástů je nutné vytáčet vždy opatrněji i v případě drátkovaných rámků. Častým předmětem diskusí s nepříliš jasným závěrem je to, zda je med vytáčený ze zaplodovaných (tmavých) plástů a z nezaplodovaných plástů stejně kvalitní, ale to už je jiné téma. Každopádně práce s již zaplodovanými plásty je méně náchylná na poškození díla a pro většinu velkovčelařů i zájmových malovčelařů je většinou běžnou praxí.

 

Na druhou stranu lze o výhodách drátkování mluvit v případě, že je provedeno nerezovým (několikrát opakovaně použitelným) drátkem, který je proti prořežání drátku do louček opatřen zděřemi. V opačném případě je většinou nutné rámek opět nadrátkovat či alespoň zkrátit a tím výrazně narůstá pracnost.

 

Samozřejmě, že prosté zatavení nelze provádět u všech rámkových výšek. Bezproblémově lze drátkování vyloučit u rámkových rozměrů Langstroth 2/3. Nezbytné není drátkování ani u rozměru Langstroth 3/4, i když zde řada včelařů drátkování využívá ve vyšší míře než u Langstroth 2/3.

 

 

Aktualizováno Středa, 16 Červen 2010 11:19