PROJEKTY LANGSTROTH TECHNOLOGIE

Langstrothův rámek a včelí mezera

V roce 1851 objevil Langstroth „včelí mezeru“ (bee space) a zavedl v Americe volně zavěšené rámky pohyblivé plástové stavby. Přitom šlo o střední včelí mezeru, tzn. že horní nosná loučka a boční díly rámku ( vyjma Hoffmanová zesílení boční loučky a spodní laťky) jsou od sebe vzdáleny 8 mm. Také mezi nástavky je tato mezera dodržena, takže nedochází k významnému prostavění. Silná horní loučka (19 mm) byla teprve zavedena 1890 J. B. Hallem; ta dodatečně snižuje prostavění v rozmezí horních a dolních rámkových louček a přináší větší stabilitu rámku. (viz. obrázek)

Langstrothovy rámky, oproti rámkům používaným v zadem přístupných úlech, si prodělaly svůj vývoj výlučně v nástavkových úlech, a jsou proto  nejvyzrálejší typ pro nástavkového včelaře.

 

Nejlepší materiál je dřevo

S vynálezem pěnových plastů dochází k jejich použití k tepelné izolaci. Není tedy divu, že došlo k použití pěnových plastů také přímo ke stavbě úlů. Zase se to stalo pouze v Evropě a to zejména střední, neboť tato část světa, po dobu trvání včelařství, vždy přemýšlela jak včelstva dobře uteplit a tedy vlastně z části izolovat od vnějšího dobrého i špatného počasí. Pozdější výzkumy zimování včelstev jenom potvrdily, že včelstvo nevytápí svůj úl, ale pouze včelí hrozen (výzkum Min. zemědělství USA v roce 1932). Pokud izolace stěny není přímo na včelstvu jako kabát, působí úplně obráceně. V široce držených včelstvech působí izolace naopak zpožděný jarní rozvoj, protože zabraňuje ohřevu z vnějšku a to se zejména projevuje při víceprostorovém zimování. Snaha po usnadnění zimování včelstvu se u nástavkových úlů nakonec  ukázala jako špatná.

Z hlediska hygieny nákaz jsou úly z umělých hmot také problém, protože nemohou být opáleny plamenem, jak je zvykem u úlů dřevěných. Problémy jsou s mravenci, sýkorkami, myšmi, zavíječi voskovými a s nedostatečnou mechanickou odolností. S předpokladem ubývání nalezišť ropy, kde současné zásoby se odhadují asi na 45 let (2000), je předpoklad, že ceny umělých hmot budou dále stoupat. Ceny dřeva jsou již dnes stabilní a je možno počítat i s lacinějšími dovozy z východních zemí.

Použitím umělých hmot ve včelařství je ohrožena všeobecná vědomost, že včelař je ochráncem životního prostředí. Zda neohrožuje takto včelař přírodní potravinu - med, nebylo zatím prokázáno. Z hlediska života včel to není nutné riskovat.

Dřevo je nejdůležitější, dorůstající přírodní materiál, který již jako strom a les ovlivňuje naše životní prostředí. Výroba produktů ze dřeva vyžaduje málo energie a nevznikají žádné škodlivé výpary. Výrobky jsou látkově i biologicky odbouratelné. Pro výrobu úlových nástavků má dřevo ještě jednu podstatnou výhodu. Stěna nástavku má, jako jeden z mála materiálů, schopnost předávat úlovou vlhkost z vnitřku do okolí. Tato vlastnost, vedle větrání úlu, má velmi podstatný vliv na zdravotní stav včelstva.

 

Jednoduchá technologie manipulací s celými nástavky

Tři technologie na jednom půdorysu

 

Technologie včelaření

V časopise Moderní včelař vychází od čísla 2009/2 seriál o ošetřování včelstev podle významných českých včelařů.

Jak umožnit přechod na Langstrothovu délku rámků?

Přechod na světovou rámkovou délku usnadňují tzv. kompatibilní nástavky, tj. nástavky s vnitřním půdorysem nástavku pro stávající rámkovou délku a vnějším půdorysem Langstrothova nástavku. Všechny ostatní součásti úlu jsou pak shodné s úlem Langstroth. Blíže viz. Moderní včelař 2004/3.