Nejde jenom o to co se osvědčilo         

            "V současném transformačním vření v naší zemi, ale i v sousedních státech bývalého východního bloku, je ještě politika hluboko propojena s ekonomikou, která má vliv na tvorbu struktur a rámcových možností pro každé odvětví hospodářství v duchu ověřených principů fungujícího hospodářství států EU. Mezi nimi je i oblast včelařství. Držet se hesla - cizí nechceme, svoje si nedáme - , stavět se za velká jména z naší včelařské minulosti, být hrdý na - naši otčinu - , bez životaschopné současnosti a reálných vizí budoucnosti, by mělo být spíše nostalgickým poseděním při skleničce vína, než skutečný život v naší včelařské společnosti." (Ing. Tibor Jókay, Včelár 12/2002, 187)

            V dohledné době stane se naše republika, společně se Slovenskem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem, také součástí velké rodiny včelařů EU. Všechny tyto státy, spolu ještě s dalšími státy střední Evropy, mají dlouholetou včelařskou tradici a vzniklo zde také mnoho národních úlů a způsobů včelaření. Tím se většinou podstatně liší od ostatního světa. Tradiční středoevropské včelaření, které šlo více než 100 let jinou cestou, je nejnákladnější na světě. Výroba národních úlů je v podstatě kusová výroba na zakázku a práce s jednotlivými rámky je příliš časově náročná. Obzvláště pak u nezkušeného včelaře včelám spíše neprospívá.

            Teprve konkurence laciných dovozů medů přinutila středoevropské včelaře z povolání, v šedesátých létech minulého století, ke změnám provozních metod a provozních prostředků. Ale i tady tradice z počátku působila na vznik nástavkových metod i úlů. Každý nástavkový úl je v podstatě Langstroth s různými národními úpravami, tj. velikostí rámků, nástavků a jejich stěn, včetně úlu Dadantova, který je rovněž na Langstrothově principu a současně má již také jen 10 rámků v nástavku. Byla snaha zachovat používané rámky, ať již rozměrem, ale i tvarem, resp. rozměry jednotlivých louček (latěk). O včelí mezeře se toho moc nevědělo a silná horní loučka (27 x 19 mm), která zamezuje prostavění mezi nástavky a používá se v nástavkových úlech již od konce 19. století, se považovala spíše za nedostatek.

            U nás se ještě stále hovoří, také vzhledem k většině malovčelařů, o výnosu na 1 úl. To je obecně tzv. intenzivní provozní metoda. Výděleční a přivýděleční včelaři musí myslet na výnos na 1 pracovní hodinu, což je extenzivní metoda včelaření. 0bě skupiny však trápí dnes cena provozního prostředku. Ta nebude lacinější dokud je budeme vyrábět v malých sériích. Ani při národním sjednocení výrobních prostředků, vzhledem k většině malých států v Evropě, včelaři neuživí výrobce včelařských potřeb. Standardizace musí být i v EU mezinárodní. Je reálný předpoklad, že evropskou unifikací včelařských potřeb mohou klesnout jejich ceny o 30%. Vždyť současně za jeden středoevropský nástavek je možno v Kanadě koupit 8 továrně vyrobených Langstrothových nástavků. Proto dnes nejde jenom mluvit o tom, co se u nás osvědčilo a kritizovat to, co u nás dosud málo kdo vyzkoušel. A jestli se ve světě skutečně něco osvědčilo, nehledě na klíma, rasu a velikost včelařství, pak to byl úl Langstroth, který se stal v roce 1861 standardním úlem v USA. V roce 1862 se dostal do Anglie a v roce 1869  do Evropy. Včelaří v něm jak včelaři z povolání, tak včelaři ze záliby se stejnou technologií. Liší se jen prostředky k vytáčení a zpracování medu, případně mechanizací k dopravě.

typ nástavku + vnější rámková míra počet rámků v nástavku max. hmotnost jenom medu v kg
Langstroth         448 x 232 mm 10 21
Zander               420 x 220 mm 10 20
Adamec             390 x 240 mm 10 20
3/4 Langstroth   448 x 185 mm 10 16
2/3 Langstroth   448 x 159 mm 10 14
NN Adamec       390 x 170 mm 10 14 neb 13 (L)
11 15,4
NN Zander        420 x 160 mm 10 14 neb 13 (L)
Optimál             420 x 170 mm 11 16,5 neb 15,4 (L)

            Aby byl umožněn přechod z národních rámkových měr, byly vytvořeny tzv. kompatibilní (slučitelné) nástavky, které umožňují dočasné použití národních rámkových měr s ostatním příslušenstvím úlu v mírách světového úlu Langstroth. Tím se podstatně snížil vyráběný sortiment. Mimo to úl Langstroth, svou jednoduchostí, umožňuje také samovýrobu, což je v přechodové fázi velmi podstatná věc. "Hlavním problémem našeho včelařství totiž není otázka, ve kterém typu úlu lze včelařit a dosáhnout nějakého, byť poměrně vysokého medného výnosu. Hlavním problémem je zajistit našemu včelařství budoucnost. A ta spočívá zejména v nových mladých včelařích, kteří ještě řeší řadu existenčních otázek svých nově založených rodin a nemohou se věnovat koníčku, který by je stál mnoho času bez přiměřeného ekonomického efektu" (Mgr. Protivínský Včelařství 1/2001)

            Komisař Evropské asociace výdělečných včelařů pan Harald Singer , když na zasedání Apimondie 2001 v Jihoafrické republice mluvil o problémech svých evropských kolegů, zmínil se také, co zdědila EU v rozličnosti bývalých, národních úlových sortimentů (100rámkových měr). Zdůraznil pak, že budoucnost včelařství EU se musí zaměřit jenom na úly Langstroth a Dadant (Bienenwelt 12/2001, s. 10 - 12). Nebyli to tedy naši zástupci, kteří přišli s touto myšlenkou i když jsem je už v roce  1996, na Konferenci v Žilině, k tomu vyzval (viz. referát Bienenvater 11/1996, 433-434 nebo Včelár 3/1999, 133 ). Rovněž podle nařízení ES č. 1221/97 Rady z 25. 06. 1997 s všeobecnými určeními provedení pro opatření k zlepšení výroby a prodeje medu, mohou kupř. včelaři začátečníci v Bavorsku, po absolvování kurzu pro začátečníky, obdržet dotaci na moderní úly. Co se myslí pod pojmem moderní úl vyjadřuje bod 8. "Nástavkové úly musí mít rámkovou míru Zander, Langstroth nebo Dadant. Úly musí být ze dřeva s jednostěnnou stavbou, bezfalcové spojení (dno, nástavkové díly, víko)  a drátěné (zasíťované) dno a musí být určené pro volné vystavení (včelnice)." Pro úl Zander to znamená kompatibilní variantu se shodnými vnějšími rozměry jako u úlu Langstroth. Oba úly také učí vyrábět včelaře v kurzech pro stavbu úlů, jak v Německu tak také v Rakousku. V Evropě jsou současně rozšířeny nástavkové míry takto :

          

            Jen rámkovou Zanderovu délku 420 mm má pak Slovensko a částečně Čechy. Poslední dvě míry jsou dnes uvažovány ve střední Evropě jen jako přechodné, s využitím v tzv. kompatibilních úlech. Tím se velmi snižuje sortiment vyráběných úlových dílů. Rámková délka Dadant-Blatt, převzatá také bývalými státy SSSR, je jen o 13 mm kratší. Rámková výška je pak méně podstatná, řeší pouze různé druhy nástavkové technologie a nechá se právě u bezfalcových, dřevěných úlů dodatečně různě snadno upravovat dle momentálních požadavků chovatele. Řešením kompatibilních úlů se  již zabývají i výrobci úlů z plastických hmot, viz německý Frankenbeute 2001 a také polský výrobce Tomasz Lysoň. I pro ně to v této fázi znamená menší sortiment. Rámková délka Langstroth 448 mm je nejdelší  a všechny ostatní míry se do tohoto prostoru vejdou. Pouze národní míry nemohou zvětšit výrobní série, protože nejsou v EU mezinárodně prodejné. Vše je v technologii. Každý úl, tedy i tenkostěnný vyžaduje svůj optimální způsob včelaření, který je nutno zvládnout. Často se podstatně liší od dlouholetých tradic. V tom jsou mnohdy zakotveny i rozdílné výsledky evropských výzkumů.

          Některá další porovnání najdeme v následujících tabulkách :
Maximální možná hmotnost medu v jednom nástavku :
1 dm2  zavíčkované, oboustranné plástové plochy = 0,25 kg medu
(L) = úprava rámkových louček dle Langstrothova rámku
 
            Hmotnost nástavku k přenášení je dána  hlavně hmotností obsahu medu. Udávaná hmotnost může být až o 50% vyšší, ale také nižší. Mimo medu s nízkým obsahem vody a získávání druhových medů, případně na nezaplodovaných plástech, má používání nízkých nástavků pro med také tento podstatný důvod.
                           
Potřeba plástové plochy pro plodování

typ nástavku

počet rámků oboustranná plástová plocha potřeba pro plod. hnízdo zásoby, pyl a šp. stavba
Langstroth            20 344,0 dm2 30% 70%
Adamec 22 360,8 dm2 28% 72%
Adamec 20 328,0 dm2 32% 68%
Zander 20 320,0 dm2 33% 67%
3/4 Langstroth 20 266,8 dm2 39% 61%
Optimál 22 264,0 dm2 40% 60%
modifik. Dadant 11  240,9 dm2 42% 58%
2/3 Langstroth 20 224,4 dm2 48% 52%
Dadant (Jumbo) 10 219,0 dm2 48% 52%
NN Adamec 20 224,4 dm2 48% 52%
              
Plodové hnízdo 42.000 buněk plodu = matka 2.000 vajíček za den.
Langstroth, Adamec a Zander = dvounástavkové plodiště
Nízkonástavová plodiště a Dadantův nástavek jsou bez používané krmné komory (NN), která je navíc.
 
         Také všechny naše rámkové kombinace vyhovují Dadantovu systému !
         Ten je řešením pro zbytečně veliká plodiště ze dvou středně vysokých nástavcích.  

         Pro rozvoj včelstva je důležitá velikost plástové plochy a ne velikost rámků a ta se u jednotlivých úlů příliš neliší. Počáteční rozvojové nedostatky, plodišť z nízkých nástavků, je možno vyrovnat zazimovanou silou včelstva nebo technologií, tj. dřívějším přehozením nástavků a využitím tendence včelstva plodovat vzhůru. Proto je možno v každém prostorném úlu dobře včelařit. Pro přibývající včelí populaci musí být místo v přidaných nástavcích pro med. To splňuje každá národní úprava nástavkového úlu. Rozdíl je v tom, že naše národní úly nikdy nemohou být laciné. U rámkové délky Langstroth tento předpoklad v budoucnu je, protože je a může být i u nás mezinárodní. To je také předpoklad budoucí tovární výroby úlů v EU.                                           

Jindřich Boháč