O vzniku medovicového medu

malý výtah současných znalostí

 

            Rok 2003 byl poznamenán medovicovou snůškou  dvakrát. Negativně mimořádnými ztrátami včelstev v celé střední Evropě v důsledku pozdní melicitózní snůšky v srpnu až říjnu předešlého roku a pozitivně letošní snůškou medovicového (lesního) medu. U nás v měsíci květnu a červnu konečně po osmi létech. Ztráty včelstev v celé České republice se odhadují v průměru na 30% a v některých oblastech se pohybovaly až kolem 70%. Mnohá včelstva sice přežila, ale silně oslabená. Naopak silně vyzimovaná včelstva přinesla v tomto roce včelařovi radost.

            Od doby vydání knížky O. Haragsima "Medovice a včely", SZN Praha 1966 uplynulo skoro 40 let a novější generace včelařů si ji mohou vypůjčit pouze již jen ve včelařských knihovnách. Autor se touto publikací zařadil mezi přední badatele ve včelí botanice a stal se také členem mezinárodní komise  pro včelí botaniku při IUBS (Včelár 6/2003, 94). Kniha shrnuje velmi obšírně tehdejší znalosti o medovici a určitě ji doporučuji k přečtení. Pro mladého a nového adepta včelařství je však až příliš podrobná a obsáhlá, proto se pokusím napsat jakési včelařské minimum o snůšce z medovice. Předlohou mi byla níže uvedená literatura.

            Co je to medovice, Sladká lepkavá tekutina, kterou sbírají včely na jehličí, listech a větévkách rostlin. Přinášejí ji do úlu a tvoří z ní med, který je většinou znám široké veřejnosti pod názvem "lesní".  Každý řidič auta se s ní potká, parkuje-li v létě pod keři či stromy. Jsou to právě ty sladké kapičky na předním skle.

            Dlouho se věřilo, že tuto medovici produkuje sama rostlina. Dnes víme, že ji produkují různé druhy mšic na listnatých nebo jehličnatých stromech, kterým souhrnně říkáme producenti medovice. Vznik lesní medovicové snůšky znamená masové rozmnožení právě těchto producentů, kteří svým ústním zařízením napichují rostlinné sítkovice, t. j. rourky kterými proudí cukry obsahující míza. Síla a  největší  masové rozmnožení jsou závislé na rozmnožovací síle, klíma, výkonu asimilace stromu a tyto opět zcela rozdílně ovlivňuje  stanoviště ( zabezpečení vodou a výživou, podloží, výšková a svahová poloha, stáří a zdravotní stav stromu). Koncentrace živin v rostlinné míze ovlivňuje plodnost producentů a tím i jejich přemnožení. Obsah cukrů ve stromové šťávě kolísá během sezóny. Nejvyšší koncentrace je v době největší a nejmohutnější asimilace, t. j. v jarním období. U jehličnanů je proud živin mohutnější brzy na jaře, protože jejich sítkovice vytrvaly přes zimu. Listnaté stromy tvoří teprve na jaře nové sítkovice. Proto jehličnany poskytují rannější vydatnější zdroj medovice. Rozmnožení producentů medovice mohou také ve značné míře dodatečně ovlivnit jejich nepřátelé a nemoci.

            V těle, pro včely převážně důležitých producentů, prochází potrava přes filtrační komoru, která je významným oddílem trávící soustavy. Zde probíhá tlaková filtrace, při které se zadržují aminokyseliny (což jsou bílkovinné stavební kameny). Tyto aminokyseliny a část cukrů (cca 50-70%) obsažených v rostlinné šťávě, jakož i část vody (33-50%) procházejí středním střevem kde jsou absorbovány. Tlakem v zadním střevu filtrovaná, přebytečná voda a v ní obsažené cukry jsou vylučovány jako medovice aniž by prošly vlastním zažívacím traktem. Medovice tedy není žádným výkalem hmyzu.

            Vytrvalé, silné deště a bouřky mohou medovici omýt a také decimovat nechráněné sedící kolonie lachnidů (medovnic). Proto výnos medu z lesní snůšky předpokládá, vedle masového rozmnožení producentů medovice a silných včelstev, také příznivé počasí v době produkce medovice.

            V mezičlánku, což jsou právě producenti medovice, dochází k větším chemickým změnám jejího složení, které je odvislé od sajícího hmyzu. Speciálně je změněno cukerné spektrum (příklad trisacharid melicitózy).

            Oxidací se původně vodově světlá medovice barví hnědě a dává také medu tmavou barvu. K tomu mohou přispět také různé sazovité houby.

            

            Příprava medu včelami.

            Medovice, tak jako i nektar, je donášena včelami v medovém váčku do úlu. Zde je obsah váčku předán úlovým včelám a smíchán se slinami. Následuje předávání kapek od včely ke včele, přičemž každá opět přidá trochu slin, čímž dochází k hromadění včelích enzymů (fermentů) v medu, které potom ovlivňují především cukrové spektrum.

            Redukce obsahu vody probíhá ve dvou fázích :

            Nejprve aktivně působením včel, když se obsah medového váčku přepumpuje a nechá vytéci sosákem na plochou kapku a odtud je opět odsát. Tato předúprava následuje rychle za sebou a trvá asi 15 až 20 minut. Potom je med polozralý a má přibližně 50% vody.

            Pak následuje druhá, pasivní fáze. Medové kapky budou nyní v tenké vrstvě uloženy v plástových buňkách ( potřeba prázdné plástové plochy ! ), kde probíhá pasivní zahušťování proudem větrání v úlu na obsah asi 20% vody. Doba zahušťování větráním je závislá na mnoha faktorech jako původní stav vody, výška plnění v buňkách, síla včelstva, množství ventilace, teplota a relativní vlhkost. Většinou trvá 1 až 3 dny. Teprve potom bude med přenesen, uložen na správné místo (pro včely) a uzavřen vzduchotěsnými víčky.

            Během procesu zrání probíhá ještě mnoho chemických změn, které především ovlivňují přimíchané enzymy. Lesní, medovicový med, vzhledem k vyššímu obsahu včelami nestravitelných látek (minerálů), není vhodný k přezimování včel. Před zazimování musí být tento med  ze včel odebrán, aby se zamezilo přezimovacím problémům (úplavice). To se týká především také ztvrdlého medovicového medu s obsahem melicitózy. Lesní snůška může rovněž, zejména v pozdnější době (od srpna), způsobit zeslabení včelstev (černá nemoc a nedostatečná výchova nových včel). Proto v oblastech s lesní snůškou opět dostatek oddělků (mladých včelstev) je nutností k posílení nebo náhradě za upracovaná včelstva z lesní snůšky.

 

            Důležité k skladování medu.

            Po vytočení by med měl být skladován při teplotách pod 15°C, nejlépe pokud možno bez přístupu světla, aby neztratil své, pro člověka cenné látky. Při skladování medů při pokojové teplotě dochází ke ztrátě účinku o 25% za rok. Při rozehřívání (ztekucování) by teplota neměla přesáhnout 40°C !

 

            Důležití producenti medovice.

            Ve střední Evropě hostí stromy a keře něco přes 800 druhů mšic a kolem 250 druhů červců. Dobrá polovina z nich tvoří medovici, ale jen asi 45 druhů má hospodářský význam pro včelařství. Medovice může být podstatnou částí letní snůšky, protože se vyskytuje také v době, kdy vývoj včelstva vrcholí a v přírodě je již málo kvetoucích nektarodárných rostlin.

            Vývoj producentů medovice je závislý na ročním průběhu růstu vegetace a proto je rok od roku a stanoviště od stanoviště rozdílný. U včelami využívaných producentů medovice jsou dvě hlavní skupiny :

  

 

 

Rozdíly mezi lecaniemi  a lachnidy
 
 
         Hlavní producenti medovice podle živných rostlin :
         Známí producenti jež vytváří také trisacharid melizitózy jsou uvedeni zvlášť na konci seznamu. Latinské názvy jsou uvedeny vzhledem k různým pojmenováním v cizojazyčné literatuře.
         
            
            Smrk ztepilý :
            Puklice poloskrytá, Physokermes hemicryphus (Dalman), čeleď Lecaniidae, zvaná také malá lecanie
Je našim nejvýznamnějším producentem medovice, který zaručuje dobrou a velmi stálou snůšku. Produkce medovice začíná kolem 10. června a končí nejpozději kolem 10. července. Tvorba medovice závisí na počasí, teplotě,  stanovišti a  nadmořské výšce. S oblibou vyhledává smrkové porosty na těžších jílovitých a mokrých půdách.
 
 
            Puklice smrková, Physokermes piceae (Schrank), čeleď Lecaniidae, zvaná také velká lecanie     
Třebaže puklice smrková tvoří mnoho medovice má menší včelařský význam. Tvorba medovice vrcholí koncem května, kdy většina včelstev opyluje ovocné stromy a řepku. Proto včely medovici využijí jen částečně.
 
 
 
Puklice (lecanie) na smrku
            
 
            Medovnice smrková, Cinara pilicornis (Hartig), čeleď Lachnidae          
Medovici tvoří hojně v měsíci červnu, červenci a srpnu. Podílí se významně na tvorbě medovicových medů.
            
            Medovnice nahá, Cinara piceicola (Chol.), čeleď Lachnidae
Jedna z nejhojnějších mšic na smrku. Hlavním obdobím tvorby medovice je červen a červenec, někdy ještě srpen.
 
            Jedle bělokorá :
            Medovnice jedlová, Cinara pectinatae(Nördlinger), čeleď Lachnidae           
K přemnožení dochází v červenci a srpnu.
 
            Borovice lesní :
            Medovnice borová, Cinara pini (L).,  čeleď Lachnidae            
Hojná mšice ve všech borových porostech. Tvoří mnoho medovice, kterou včely sbírají v červnu a červenci., při větším přemnožení ještě i v srpnu.
            
            Medovnice lesklá, Cinara nuda (L)., čeleď Lachnidae.
Spolu s medovnicí borovou patří mezi nejvýznamnější producenty medovice. Včely sbírají medovici od konce května do začátku července.
 
            Modřín opadavý :
            Medovnice modřínová, Cinara laricicola (Börner), čeleď Lachnidae           
Snůška již v červnu nebo později v srpnu a září.
         
            Duby :
            Medovnice dubová, Lachnus roboris (L)., čeleď Lachnidae           
Patří mezi významné producenty medovice a místy může být zdrojem hlavní snůšky včel od druhé poloviny května do konce července, výjimečně ještě v srpnu a září.
 
            Puklice dubová, Parthenolecanium rufulum (Cock), čeleď Lecaniiadae.
Hojný producent medovice na všech našich dubech. Přispívá k zvýšení snůšky medovice z dubů v měsíci červnu.
 
         
            Javory :
            Brvnatka  javorová, Peryphillus aceris (L), čeleď Chaitophoridae         
            Významný producent medovice na javorech. Tvoří mnoho medovice  od května až do pozdního podzimu. Včely ji nejvíce sbírají v květnu, červnu a červenci.
            
            Stromovnice javorová, Drepanosiphum platanoidis (Schrk.) , čeleď Callaphidiae
            Významný producent medovice od května do poloviny července.
Medovice na javorech je sbírána včelami společně s nektarem z květů.
 
         
            Lípy :
            Zdobnatka lípová, Eucalllipterus tiliae (L)., čeleď Callaphididae
Tvoří mnoho medovice v době květů lip v měsících červenci a srpnu. Včely sbírají více medovici a pyl než nektar, takže lípové medy jsou více medy z medovice.
 
            Buk lesní :
            Stromovnice buková, Phyllaphis fagt (L)., čeleď Callaphidididae
Hlavní produkce medovice spadá do května a června.
 
            Bříza :
            Stromovnice černohnědá, Symydobius oblongus (Heyd.), čeleď Callaphidididae
Tvoří medovici od poloviny května do konce června zejména na bříze bradavičnaté. Výjimečně se Stromovnice černohnědá rozšíří ještě i na podzim.
           
 
         
Producenti medovice produkující medovici s obsahem melicitózy ( trojcukr ), která rychle krystalizuje v plástech ( cementový med ) :
 
 
            S m r k  z t e p i l ý :
            Medovnice velká, Cinara piceae ( Panzer ), čeleď Lachnidae
Tvoří mnoho medovice, kterou včely sbírají jen potud, pokud kolonie nesestoupí nízko na kořenové náběhy živné rostliny. Snůška v červnu a červenci. Medovice obsahuje mnoho melicitózy a může docházet k tomu, že med nelze vytočit.
    
            Medovnice ojíněná, Cinara  costata ( Zetterstedt ), čeleď Lachnidae
Med bohatý na melicitózu může způsobovat problémy s přezimováním. Bez vody se nedá rozpustit a způsobuje úplavici nebo smrt hladem.
         
            M o d ř í n  o p a d a v ý :
            Medovnice černoskvrnná, Cinara laricis ( Walker ), čeleď Lachnidae.
Patří mezi nejvýznamnější producenty medovice.  Snůška na modřínech od druhé poloviny června a trvá až do konce srpna. Medovice snadno krystalizuje a způsobuje problémy s přezimováním!

 

           

 

           Z á v ě r .
           
            Ze stručného přehledu možností medovicové snůšky vidíme, že může tvořit podstatnou část našich snůšek. Problém je v tom, že se v posledních létech vyskytuje velmi sporadicky. Nikdy se také neopakují bohaté medovicové roky za sebou. Vzhledem k tomu, že medovicové snůšky přicházejí většinou po snůškové přestávce mezi jarní a letní snůškou, včelař se u kraňské včely, při využívání také jarní snůšky,  bez zeslabování včelstev neobejde (prodlužování sběrací aktivity a prevence rojení). Tento článek nepojednává o možnostech předpovědí těchto snůšek, které jsou zejména nutné pro kočování. Starat se více o možnosti zdrojů snůšek je nejjednodušší cestou jak získat vyšší výnosy medu bez složitých včelařských provozních metod nebo šlechtění včelstev. To ale  vyžaduje podrobnější znalosti o producentech medovice (rozpoznávání a možnosti rozmnožení) a více zkušeností, které začátečníkovi chybí. Prognóza (předvídání) výskytu medovice není jednoduchá. Znamená sledování početnosti producentů, ale také jejich nepřátel a sledování průběhu a předpovědi počasí. 
           
            Ing. Oldřich Haragsim CSc. se dožívá letos 75 let. Také členové Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ mu přejí hodně zdraví a včelařského elánu do dalších let.                                                                                           

 

Jindřich Boháč, předseda PSNV-CZ.
 
       
Literatura:
        Oldřich Haragsim: Medovice a včely, SZN Praha, 1966
        R. Moosbeckhofer a J.Ulz: Der erfolgreiche Imker, Leopold Stocker Verlag, Graz, 1991