ČLÁNKY Včelí nemoci Povinné vyšetření zimní měli škodí včelařům i konzumentům medu

Povinné vyšetření zimní měli škodí včelařům i konzumentům medu PDF Tisk Email
Napsal uživatel Bronislav Gruna   
Úterý, 19 Leden 2016 14:28

Před rokem vyšel v časopise Moderní včelař článek Potřebujeme povinné vyšetření zimní měli? Cílem tohoto sdělení bylo upozornit včelaře a státní správu na závažnou chybu současného systému prevence a tlumení varroózy v České republice. Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ v posledních letech na jednáních o zdravotní problematice opakovaně předkládala státní správě návrhy na zrušení povinnosti vyšetření zimní měli. Zatím však bez pozitivního výsledku. Vývoj v sezónách 2014 a 2015 potvrdil námi zjištěné roční zpoždění výsledků zimní měli za vývojem nákazové situace. Státní správou nastavená pravidla nedokáží včas varovat včelaře v roce hromadných úhynů a naopak v roce přirozeného ústupu nákazy vedou k zbytečnému nadužívání problematických léčebných přípravků. Důsledkem je zbytečné zatížení úlového prostředí a včelích produktů potencionálními rezidui léčebných přípravků a také nadměrné čerpání evropských dotací na léčiva.

Varroóza je závažné onemocnění včely medonosné, způsobené parazitickým roztočem kleštíkem včelím (Varroa destructor). Může způsobit oslabení nebo úhyny včelstev. Zimní měl je odpad kousků vosku a jiných příměsí, který padá na podložku pod zimujícím včelstvem. Vyšetření zimní měli na varroózu spočívá ve spočítání samiček kleštíka, které napadají do zimní měli přibližně za 30 dnů.

Dosud se předpokládalo, že z počtu kleštíků spadlých do zimní měli můžeme odhadovat aktuální napadení včelstev a předvídat budoucí vývoj v následující sezóně. Naše statistická data však prokazují, že množství kleštíků v zimní měli neodpovídá aktuálnímu napadení, nýbrž že spíše odpovídá napadení včelstev v minulé sezóně. Proč je tomu tak, je podrobně vysvětleno v článku zmíněném v úvodu. Důsledkem tohoto konstatování je, že z takto získaných výsledků nelze dělat spolehlivou prognózu napadení včelstev pro následující sezónu.

V následující části je předloženo statistické vyhodnocení dostupných údajů v podobě grafů s vysvětlujícím komentářem. 


Graf 1.  Porovnání podzimních křížových testů a vyšetření zimní měli z předjaří následujícího roku prokazuje úzkou souvislost výsledků zimní měli s napadením včelstev v předchozím podzimu. To znamená, že vyšetření zimní měli je poměrně nákladný způsob, jak zjistit, jaké bylo napadení v minulé sezóně. Graf i s podrobnějším komentářem byl publikován v tomto článku.
 
Bohužel v České republice nemáme dostupné relevantní údaje o intenzitě napadení včelstev kleštíkem včelím v létě a na podzim. Využívám proto data z tzv. křížových testů.

Graf 2. Porovnání výsledků vyšetření zimní měli s mírou úhynů v Rakousku ukázalo také velmi těsnou souvislost. Nikoliv ovšem takovou, jakou předpokládá státní správa při nastavení systému prevence a tlumení varroózy. Předpokládá se, že vysoká intenzita varroózy v zimní měli znamená vyšší ohrožení včelstev v následujícím roce. Podle výsledků zimní měli státní veterinární správa nařizuje povinná ošetření v následující sezóně. Z grafu je však zřejmé, že výsledky vyšetření zimní měli těsně souvisí s úhyny v předchozím roce. Toto roční zpoždění způsobuje, že státní správa v České republice nařizuje včelařům povinné jarní a letní přeléčení až v roce následujícím po úhynovém roce.
 
V České republice nejsou dostupné využitelné údaje o míře úhynů, proto jsem v grafu použil výsledky sledování úhynů v Rakousku. Zkušenosti z praxe a zejména hromadné úhyny v České republice v  letech 2007 a 2014 dosahující 35 - 40 % ukazují na podobný vývoj ve středoevropském prostoru. 

Graf 3. Vývoj čerpání dotací na opatření „boj proti varroáze“.
Graf dokládá reálný stav, kdy v letech vyšší intenzity varroózy a úhynů včelstev (označeny červeně) se v České republice tlumí varroóza s menší intenzitou. Naopak v letech následujících, kdy dochází k přirozenému ústupu parazita, čeští včelaři spotřebují více dotovaných akaricidů. Nápadný je zejména vývoj v posledních v dvou letech, kdy čerpání dotací vzrostlo skokově o 10 milionů Kč. 
 
Paradox menší spotřeby léčiv v době hrozících hromadných úhynů a naopak větší intenzity léčení v bezproblémových sezónách má dvě příčiny. První příčinou je výše popsané roční zpoždění povinného léčení nařízeného státní správou. Druhým důvodem je panika včelařů, kteří překvapeni rozsahem úhynů ošetřují včelstva proti varroóze v další sezoně nadměrně.  
 
Podmínky pro nařízení mimořádného jarního a letního tlumení varroózy v roce 2015 obecně určila nařízení ExM310 a ExM320 Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinaceKonkrétní výčet okresů s povinným ošetřením stanovilo Mimořádné veterinární opatření najdete zde.
 
Na tomto místě je třeba připomenout, že PSNV předpovídala nadměrné použití akaricidů již před rokem. (bod 1. „Bohužel při současné úrovni centrálního řízení tlumení varroózy a úrovně znalostí včelařů dojde v příští sezóně podobně jako v roce 2008 k panice a zbytečnému nadužívání akaricidů během léta a podzimu 2015.")

Co s tím?


Bohužel se ukazuje, že státní správa je natolik ovlivněna lobbingem výrobce a dodavatele veterinárních léčebných přípravků proti varroóze, že není snadné dosažení změny pouhým předložením věcných argumentů. Propletenec vazeb mezi Výzkumným ústavem včelařským (dominantní výrobce léčiv), Českým svazem včelařů (dominantní distributor léčiv) a úředníky Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy umožňuje každoroční vynakládání veřejných prostředků na vyšetření zimní měli, pro něž neexistuje odborný argument a jež je naopak po chybné interpretaci nástrojem pro nadměrné čerpání dotačních prostředků na léčebné přípravky.
 
Navrhuji proto v rámci probíhajícího procesu, v němž se schvaluje program čerpání evropských dotací na následující tříleté období, požadovat zrušení povinného vyšetření zimní měli, protože vede k nadměrnému čerpání dotací. 
Z důvodu výrazného nárůstu požadavků na čerpání dotací v opatření „boj proti varroáze“ bude nutné přistoupit ke krácení výplaty dotací na léčiva tak, jako je tomu u ostatních opatření. Reálně totiž hrozí, že při dalším růstu spotřeby léčiv na ostatní opatření nezbydou téměř žádné peníze. 
 
Bylo by nanejvýš účelné problematiku nesmyslného vyšetření zimní měli a následného nadužívání léčebných přípravků spojeného jak s kontaminací včelích produktů, tak i s nadměrným čerpáním evropských dotací vyřešit v rámci naší země dříve, než se začnou o tyto problémy zajímat evropské instituce v Bruselu.
    

 

Aktualizováno Čtvrtek, 21 Leden 2016 08:53