V neděli 25. října 2026 hostilo Komunitní centrum aktivního života v Blatné další ročník Podzimního včelařského semináře Jiřího Přesličky. Setkání, které neslo jméno této výrazné včelařské osobnosti, nabídlo bohatý program plný vzpomínek, vědeckých novinek i praktických rad.
Vzpomínka na včelařského vizionáře
Seminář zahájil Ing. Petr Texl dojemným ohlédnutím za životem a dílem Jiřího Přesličky (*27. 11. 1957, †4. 6. 2019). Připomněl jeho klíčovou roli při propagaci úlového systému Langstroth, spoluzaložení PSNV-CZ v roce 2000 a jeho dlouholeté působení v radě spolku. Jiří Přeslička stál také u zrodu Spolku chovatelů včely tmavé, výrazně formoval časopis Moderní včelař a inicioval změny ve včelařské legislativě. V roce 2010 se zasloužil o vznik Jihočeské včelařské školy v Blatné, kde vyučoval předmět Stavby a zařízení včelnic. Na Jihočeské univerzitě vedl praktika technické inseminace a své zkušenosti předával i v Jihoafrické republice, kam ho univerzita vyslala učit místní obyvatele včelařit.
Účastníci si připomněli také jeho úlový zvedák nebo sériovou výrobu kartonplastových plemenáčů. Legendou se stal tzv. Přesličkův rozpěrák, jehož vzor si přivezl právě z JAR. Ing. Texl na semináři přivítal i jeho syna Jiřího, který úspěšně pokračuje v otcových včelařských stopách. Atmosféru odlehčil vtipný citát z Jirkových vzpomínek: „Ten včelař měl tak zlé včely, že když si bral kuklu a zapaloval kuřák, jeho pes skočil okénkem do sklepa a celý den nevylezl…“.
Trubci, varroóza a riziko virů
Odbornou část zahájil Mgr. Jan Pšenička přednáškou zaměřenou na varroózu a nové poznatky o biologii trubců. Upozornil na to, že trubci se neúčastní trofalaxe (vzájemného krmení mezi dělnicemi). V červnu a červenci doporučuje sledovat napadení kleštíkem přednostně pomocí smyvu z trubců a na základě výsledků ihned jednat. Varoval, že pokud včelař objeví roztoče na dělnicích, bývá na včasný zásah často pozdě, a to kvůli vysoké virové náloži, která mezitím ve včelstvu propukla.
Skryté bohatství zimních zásob
RNDr. Alena Krejčí, Ph.D., se v dopoledním bloku věnovala propolisu, vosku a biologickému významu kyseliny para-kumarové. Tato látka hraje zásadní roli při odbourávání toxinů, podporuje imunitu a ovlivňuje vývoj dělnic i matek. Dr. Krejčí představila výsledky studie, která prokázala, že se tato kyselina během skladování uvolňuje z propolisu v plástech a přechází do medu i zimního krmení. Zatímco čerstvý cukerný roztok ji neobsahuje, po uložení do plástů včelami se jí obohatí. Zimní zásoby tak mohou paradoxně obsahovat vyšší koncentraci některých zdraví prospěšných látek než samotný čistý med.
Big Data a umělá inteligence v úlu
Doc. Ing. Tomáš Krajník, Ph.D., ohromil publikum prezentací robotického systému, který za pomoci umělé inteligence a dvou synchronizovaných kamerových hlav nepřetržitě sleduje matku na obou stranách plástu. Tento High-Tech systém analyzuje pohyb matky, intenzitu kladení i interakce s dělnicemi, přičemž denně vygeneruje úctyhodných 1 400 GB dat. Výzkum ukázal například to, že sledovaná matka nachodila po plástech za rok celých 17 kilometrů. Přednášku doprovodily unikátní záběry kladení vajíček, chování dělnic při úmrtí matky a zájemci si mohli včelstvo prohlédnout i skrze 3D brýle.
Záleží na velikosti kleštíka?
V odpoledním bloku se RNDr. Alena Krejčí, Ph.D., vrátila k řečnickému pultu s mezinárodním výzkumem velikosti roztoče Varroa destructor. Tým vědců porovnával plochu hřbetního štítu samiček ze čtyř evropských zemí. Ukázalo se, že roztoči z varroarezistentních včelstev jsou prokazatelně menší (medián 1,37 mm²) než ti z nerezistentních (1,47 mm²), což činí rozdíl zhruba 6,8 %. Velikost roztoče by tak mohla sloužit jako nové kritérium při selekci odolných včelstev. Autorka však upozornila, že jde o preprint studie bez dokončeného recenzního řízení a vliv velikosti na reprodukční schopnost roztočů se teprve musí ověřit.
Včelařský minimalismus z 18. století
Ing. Ivan Černý, externí mistr odborného výcviku, přenesl posluchače do historie. Inspirován knihou Josefa Antonína Janiše „Aučinlivé spravování včel“ z roku 1789, představil tehdejší kapitolu o nářadí jako nadčasový „manifest včelařského minimalismu“. Na příkladu dýmáku ukázal, že moderní včelař ke skvělé péči o včely nepotřebuje hromady drahých pomůcek. Janišovo doporučení vystačit si s několika málo funkčními nástroji je podle něj vysoce aktuální i dnes.
Moderní laboratorní diagnostika
Závěr semináře patřil praktickým informacím od Ing. Jiřího Bočka ze společnosti AGRO-LA v Jindřichově Hradci. Představil laboratorní služby zaměřené na vyšetření měli, vosku a medu na přítomnost původců moru a hniloby včelího plodu. Účastníkům vysvětlil metodiku správného odběru a zasílání vzorků, popsal laboratorní analýzy a dodal, že výsledné protokoly chovatelé dostávají pohodlně v elektronické podobě.
Seminář v Blatné opět potvrdil, že je skvělým místem pro propojování včelařské tradice s nejmodernější vědou a technologiemi.
Autor: Ing. Václav Novák