Většina pozorných a zodpovědných včelařů určitě již dávno zaznamenala, že Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2021 doznala určitých změn. Protože se kolem nich šíří spousta domněnek a informací na úrovni fake news, rozhodli jsme se vydat k těmto změnám vyjádření, které si můžete přečíst níže. Je sice trochu delší a nad rámec předmětných změn, ale pro pochopení dění v oboru nutné.
Abyste lépe pochopili celkový kontext našeho sdělení, chtěli bychom na tomto místě zveřejnit komunikaci s některými zástupci Českého svazu včelařů, z. s., kteří na adresu PSNV vyjadřovali svou nespokojenost, včetně různých odůvodnění. Požádali jsme autory těchto dopisů o laskavé udělení jejich souhlasu se zveřejněním. Momentálně čekáme na jejich vyjádření. Jakmile jejich souhlas obdržíme, bude zde celá komunikace zveřejněna.
Text prohlášení byl také zveřejněn ve veřejném vydání e-Věstníku 2/2021.
Oficiální vyjádření Pracovní společnosti nástavkových včelařů, z. s.
ke změnám Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2021
Koncem listopadu byla vydána Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2021 (dále jen MKZ), jeden z dokumentů, ze kterého vyplývají povinnosti pro chovatele hospodářských zvířat, tedy i včelaře. Některé změny, týkající se chovu včel, rozvířily značně vášnivé debaty, které mnohdy přechází v osočování a útoky nejen vůči Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, z. s., (dále jen PSNV), ale také vůči Státní veterinární správě (dále jen SVS), která je v některých případech obviňována z nekompetentnosti. Mnohá z těchto tvrzení a útoků jsou však založeny na nepodložených argumentech a domněnkách, polopravdách a lžích, či možná také na nedostatku informací. Protože se zástupci PSNV projednávání změn k MKZ 2021 zúčastnili, víme, jak to bylo, chceme tímto vyjádřením uvést věci na pravou míru.
V prvé řadě sdělujeme, že PSNV k MKZ 2021 nepodávala žádné návrhy či podněty ke změnám. Asi nejvíce diskutovány jsou změny ohledně možností a podmínek přesunu včelstev a délka platnosti vyšetření včelstev na přítomnost moru včelího plodu (dále jen MVP). U projednávání těchto změn byli kromě zástupců PSNV také zástupci Českého svazu včelařů, z. s., (dále jen ČSV) a zástupci Výzkumného ústavu včelařského, s. r. o., (dále jen VÚVč). Zástupci ostatních včelařských spolků či institucí přítomni nebyli.
PSNV v žádném případě nezlehčuje závažnost a možné dopady onemocnění MVP. Není asi žádným tajemstvím, že mnohá ohniska MVP vznikají přesunem včelstev bez jakéhokoliv vyšetření, mnohdy napříč katastry několika obcí. Domnívat se, že SVS z dat, která má k dispozici, o tomto neví, by bylo naivní. Včelaři možná dobře znají své katastry, ale zjevně neznají své povinnosti. To ale není chybou PSNV.
Někteří kritici tvrdí, že definice desetikilometrového okruhu je nejednoznačná. A naproti tomu původní definice, tedy „mimo katastrální území tvořící obec“, je definována naprosto jasně. A že v případě nejasností mohou včelaři využít portálu Nahlížení do katastru nemovitostí. S ohledem na věkový průměr českých včelařů a jejich gramotnost v oblasti informačních technologií je řeč o využívání Nahlížení do katastru nemovitostí rovněž naivní. To ale není vinou PSNV.
Je potřeba vzít v úvahu, že nejsou výjimkou obce, skládájící se z několika katastrálních území a nebyl problém učinit přesun bez vyšetření na MVP na poměrně velké vzdálenosti. Naopak u malých obcí, tvořených jedním katastrem, bylo v podstatě nemožné bez vyšetření převést oddělek na jiné stanoviště, byť vzdálené pouze 2 kilometry. Proto si výsledek jednání dovolujeme označit jako dobrý kompromis.
Souhlasíme s názorem kritiků této změny, že každý rozumný chovatel provádí vyšetření svých včelstev na MVP pravidelně a dobrovolně. My své členy rozhodně nenabádáme k tomu, aby tak nečinili. Bylo by zajímavé, provést srovnání procentuálního zastoupení členů jednotlivých spolků, kteří vyšetření na MVP provádějí pravidelně. A také srovnání procentuálního podílu členů jednotlivých spolků na celkovém promoření včelstev MVP. Mají na to ostatní spolky odvahu?
Další změnou, která u mnohých včelařů vyvolává negativní emoce, je zkrácení délky platnosti vyšetření včelstev na MVP a to z původních dvanácti měsíců na měsíce čtyři. I tato změna je naprosto mylně spojována s PSNV. Jak již bylo jednou uvedeno výše, PSNV ke změnám v MKZ, platné pro rok 2021, nepodávala žádné návrhy ani podněty ke změnám.
SVS požadovala zrušení veterinárního osvědčení, nutné pro přesuny včelstev. V praxi tuto povinnost dodržuje jen malá část včelařů a tudíž se míjí účinkem a pro SVS představuje pouze zbytečnou administrativní zátěž. Podotýkáme, že tato změna se týká Veterinárního zákona, nikoliv MKZ a jedná se o návrh – povinnost veterinárního osvědčení zatím stále platí. Rovněž povinnost negativního vyšetření na MVP pro účely prodeje a přesunů oddělků a matek a přesuny včelstev mezi kraji se touto změnou pochopitelně neruší, jak si někteří mylně vykládají. Zástupci ČSV s ohledem na nebezpečnost této nákazy na nutnosti veterinárního osvědčení trvali. SVS zachování povinnosti veterinárního osvědčení podmínila tím, že bude uznávat vyšetření na MVP prováděná výhradně některou z laboratoří provozovanou SVS. Tím pádem by logicky nebyly uznávány výsledky vyšetření na MVP, které provádějí laboratoře soukromých subjektů. To se z celkem snadno pochopitelných důvodů nelíbilo zástupcům VÚVč. Proti byli také zástupci ČSV v roli spoluvlastníka VÚVč. PSNV je vcelku lhostejné, zda bude či nebude SVS uznávat vyšetření prováděná VÚVč ve spoluvlastnictví ČSV.
Zkrácení doby platnosti na dobu 4 měsíců požadovali zástupci ČSV jako kompenzaci za zrušení povinnosti veterinárního osvědčení pro účely přesunů včelstev. Jako projev dobré vůle jsme s tímto návrhem souhlasili. V kontextu nebezpečnosti této nákazy, jak ji deklarují zástupci ČSV a VÚVč, si PSNV dokáže představit i kratší interval platnosti tohoto vyšetření, a to klidně před každým přesunem či prodejem, ne starší 14 dnů. Nepovažujeme to však za nutné a rozumné.
Tato změna pochopitelně nejvíce vadí chovatelům matek a prodejcům oddělků – ti si díky ní již nevystačí s jedním vyšetřením na celý rok, jak byli zvyklí. V kontextu prodejní ceny jedné matky či oddělku a ceny vyšetření jednoho vzorku na MVP je až zarážející, jaké emoce dokáže tato změna vyvolat. Nutno podotknout, že každý rozumný včelař si měl na MVP nechá vyšetřit v akreditované laboratoři za méně než poloviční cenu, než za jakou toto vyšetření poskytuje například zmíněný VÚVč. Stačí chvíli hledat na internetu anebo se poptat mezi včelaři.
Setkali jsme se i s argumentací, že díky této změně budou včelaři sbírat měl na vyšetření na MVP v zimním období, takříkajíc do zásoby. Lze se domnívat, že autor tohoto argumentu hovoří ze své vlasní zkušenost – podle pravidla „podle sebe soudím tebe“. Šušká se totiž mezi včelaři, že někteří chovatelé matek a prodejci oddělků tak již roky činí a pokud je výsledek negativní, posílají měl ze zásoby i v následujících letech. Ani to ale není vinou PSNV. Pokud někdo o takovém počínání ví, měl by tuto skutečnost oznámit SVS – jedná se o podvod! Je to mimochodem občanská povinnost. O nic méně závažnější je skutečnost, že se jedná takříkajíc o lhaní si do vlastní kapsy. K čemu jsou nám takové výsledky dobré?! Komu tím prospějeme?! Nad tím, že včelaři nechápou smysl a důležitost tohoto vyšetření, by se měli zamyslet zástupci vedení dominantního včelařského spolku. PSNV se snaží nejen své členy vzdělávat a vést ke svéprávnosti, aby věcem rozuměli a věděli, proč je dělají. Tedy aby je dělali s vědomím, že je to důležité a prospěšné a ne pouze proto, že je to povinné a nařízené.
ČSV, coby dominantní včelařský spolek v ČR, má nezpochybnitelně majoritní podíl na úrovni a vědomostech českých včelařů, jakožto i na stavu oboru jako takového. Tvrdit a hlásat, že jsme nejlepší a že nám zbytek světa závidí, už zjevně nestačí. Spolek by měl laskavě využít své dominance a vysvětlete svým členům, že některá vyšetření, zásahy a opatření je nutné provádět ne proto, že jsou nařízená a povinná, ale proto, že jsou důležitá a prospěšná. Veterinární zákon všem včelařům naprosto jasně a srozumitelně ukládá, jakým způsobem mají o svá včelstva pečovat. A to bez ohledu na to, zda je či není některé z ošetření či vyšetření v rámci MKZ povinné.
PSNV před několika lety navrhovala změnu ve způsobu likvidace včelstev na stanovišti při onemocnění MVP. V minulosti stačilo k totální likvidaci celého stanoviště jediné klinicky pozitivní včelstvo. Po změně musí dosáhnout úrovně klinicky pozitivních včelstev 15 a více procent ze všech včelstev na stanovišti, pod 15 % se likvidují pouze prokazatelně nemocná včelstva. PSNV navrhovala, aby rozhodující hranice byla 50 % klinicky nemocných včelstev na stanovišti. Pro ostatní zúčastněné zástupce včelařů byla tato hranice nepřijatelná. V následné diskusi jsme navrhli snížit hranici na 25 %, ale ani ta se nejevila jako přijatelná. Zástupce VÚVč pan Dr. Ing. František Kamler přednesl, že by se dalo diskutovat o 15 %. PSNV tento návrh přijala. Takže se jedná o výsledku kompromisu, který navrhl zástupce ČSV a VÚVč.
PSNV je občas podsouváno, že tato změna vedla k významnému nárůstu šíření této nákazy, než tomu bylo před ní. Zatím jsme však od těch, co toto tvrdí, neviděli žádnou relevantní studii či statistiku. Z dat, prezentovaných zástupci SVS, toto naopak nevyplývá. Proto máme za to, že tato tvrzení jsou na úrovni babských tlachů.
To, že se v poslední době zvýšil vyskytl ohnisek MVP, je důsledek toho, že na těchto územích došlo k plošnému vyšetřování této nákazy – viz například akce Hrrr na mor, dotovaná vyšetření v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji atd. Mnozí včelaři však mají obavy, že se u nich MVP najde a proto se tomuto vyšetření brání – prostě taková hra na pštrosa. Je známo, že kde se nevyšetřuje, tam MVP není…
Je dobré občas takříkajic vylézt na kopec a podívat se, jak se co dělá v jiném údolí. Krmit sebe a své okolí tvrzením, že v naší kotlině děláme vše nejlépe, nás rozhodně nikam neposune. Jedním se zářných příkladů způsobu tlumení MVP nám může být Nový Zéland (dále NZ). Pouze ve zkratce: První známý případ MVP je znám z roku 1877, tedy 38 let po importu včely medonosné na NZ (na ostrově není původní). V roce 1990 bylo na MVP pozitivních 1,4 % včelstev a 33 % vzorků medu obsahovalo spory MVP. V roce 2015 byly již vzorky medu téměř bez nálezů, počet pozitivních včelstev klesl na úroveň 0,2 %. Na NZ je, tak jako u nás, zakázáno podávat jakékoliv léčivo zakrývající projevy MVP. Prohlídky si včelaři provádějí sami, případně mohou požádat vyškoleného kolegu. Hlavní strategií je okamžitá likvidace klinicky nemocných včelstev – povinnost do 7 dnů. To je u nás, s ohledem na systém, jak je nastaven, prakticky nemožné. Přitom včasné odhalení a okamžité potlačení jakékoliv nemoci je pro její úspěšné zdolání naprosto zásadní. A to neplatí pouze u včel. To myslím docela jasně a výstižně ukazuje současné dění kolem nás.
PSNV dlouhodobě usiluje o to, aby se v případě onemocnění MVP likvidovala pouze klinicky nemocná včelstva. Tento model je běžný v mnoha zemích nejen v Evropě. A rozhodně nelze tvrdit, že by v ČR byla situace výrazně lepší, než ve zbytku světa. Naopak máme za to, že totální likvidací všech včelstev na stanovišti, tedy i těch zdravých a s infekčním tlakem schopných se vypořádat, je v naprostém rozporu s darwinistickým pohledem na vývoj druhu – tedy to slabé zaniká, co odolá, přežívá. Takže totální likvidací se připravujeme i o cenné genotypy s potenciálem problémy s MVP mírnit lépe, než nesmyslná eradikační genocida. Selektivní likvidace včelstev by navíc přinesla nemalé finanční úspory za vyplácení náhrad za nařízenou likvidaci.
Nechceme toto onemocnění podceňovat a zlehčovat, ale rozhodně považujeme za nevhodné ho zbytečně démonizovat. Onemocnění MVP je na světě přibližně stejně dlouho, jako její hostitel, včela. A jsou tu stále oba několik desítek milionů let.
Máme za to, že rozhořčení mnohých včelařů nad změnami v MKZ 2021, pramení z nedostatku pravdivých informací ohledně projednávání, na jejichž základě k těmto změnám došlo. Není věcí a ani chybou PSNV, že ČSV pravdivě neinformuje své členy o jednáních se státní správou a o dění v oboru. To, co k tomuto bylo uvedeno ve spolkovém časopise Včelařství, se bohužel dá označit za nepravdu. To ale opravdu není věcí a ani chybou PSNV, ale spíš ostuda spolku, který dotovaný časopis Včelařství vydává. Tímto vyzýváme členy ČSV, kteří jsou nespokojeni se změnami v MKZ 2021, aby své výhrady a požadavky o vysvětlení směřovali na své volené zástupce v jejich spolku.
ČSV s oblibou argumentuje tím, že zastupuje 95 % českých včelařů, tedy jedná z pozice síly. Zjevně však již nemá sílu nést zodpovědnost za důsledky svého jednání. Nasnadě je však i otázka, čí zájmy ČSV vlastně hájí. Opravdu jsou to zájmy českých včelařů a jimi chovaných včel?
Pracovní společnost nástavkových včelařů, z. s