Jednání u kulatého stolu a na MZe a jak v nich účinkovala PSNV-CZ

KULATÝ STŮL

Ve středu 12. 12. 2012 se v Praze konalo jednání, při němž se po delším čase u kulatého stolu sešli zástupci různých včelařských uskupení, která v ČR působí.

Vzhledem k tomu, že oficiální zápis nebyl zpracován, dovolujeme si nabídnout stručné a zajisté jen subjektivní a střípkovité shrnutí. Není to avšak náš problém, oficiální zápisy z takových setkání měly by býti standardem a snad tomu tak i v budoucnu bude, budou-li další taková setkávání …


Kdo se účastnil?

Za ČSV se zúčastnili pánové V. Švamberk, R. Peleška, R. Šmied, V. Lněnička a paní J. Machová, za platformy působící v rámci ČSV, tedy za sekci Komerčních včelařů Fr. Texl a za Cech profesionálních včelařů V. Táborský, L. Bělohlávek; za hnutí Šance pro včelu: R. Hubač; za SOUV Nasavrky: ředitel B. Svoboda; z obchodníků V. Stránský (firma Vcest); za Dadant klub P. Cimala; za Apicentrum vzdělávání Václava Jakše z Protivína J. Rotbauer; za MSVV V. Ptáček; za PSNV P. Texl, J. Lstibůrek a L. Matela.


Základním tématem jednání byl Český včelařský program na léta 2014 – 2016. Zástupci jednotlivých sdružení představili své aktivity a priority a vyjádřili také své stanovisko ke znění dokumentu a jeho možným změnám.


Návrh textu Českého včelařského programu obsahuje řadu pasáží statistických, jako jsou počty různých typů včelařů, statistiky trhu s medem, pasáže o medu a jeho kvalitě i téma dotací a jejich čerpání v minulých obdobích (např. dotace na tzv. technickou pomoc, na chov matek i na vzdělávací činnost). A pak návrh, jak v této věci postupovat dál a co navrhnout pro období let 2014 – 2016.

Úvodní jednání jen otevřelo některé problémy a snad i vyjasnilo stanoviska jednotlivých účastníků pro jednání na Ministerstvu zemědělství, které mělo následovat 13. 12.


Namátkou a jen velice stručně několik témat, která se objevila v diskusi, zejména k presentaci, již představil ČSV:

  • Vzdělávání a úroveň znalostí včelařů
  • Kontrola prostředků, které jsou vypláceny prostřednictvím SZIF (je veřejným tajemstvím, že ne vše ve sféře dotací je zjednodušeně řečeno v pořádku ...) a v té souvislosti i potřeba nezávislých kontrolních orgánů (zejména v tématu chov matek)
  • Plemenářská práce, zejména podpora vyšších chovů
  • Práce s mládeží
  • Možné alternativní způsoby tlumení nemocí, zejména varroózy, či změny vyhlášky č. 299/2003 Sb. o zdolávání nákaz. Změna vyhlášky je již v mezirezortním připomínkovém řízení a ČSV zmínil, že u návrhu změn vůbec nefiguroval a že s obsahem změn nesouhlasí. Je otázka, zda na jednáních nejednal za ČSV Cech profesionálních včelařů – tady se ostatní účastníci jednání trochu „ztráceli“.
  • Chov jiných plemen než je Apis mellifera carnica


Jak se na setkání presentovala PSNV?

P. Texl představil systém vzdělávání včelařů v regionech, který je jednou z priorit činnosti PSNV: letní školy, jednorázové přednášky i celodenní semináře i bezproblémový chod výuky oboru Včelař na SOU Blatná i v Moravské včelařské škole v Hranicích, což vše je zajišťováno předními odborníky v praktické i teoretické rovině. Zmínil také nový vzdělávací projekt PSNV Včelař – Farmář, který je pro Jihočeský kraj na období 2013 – 2014.

L. Matela položil několik otázek týkajících se postavení našeho včelařství v obecné rovině, odborného školství, apidologie, šlechtění, zastupování včelařů – zmínka o federaci včelařských spolků, nikoliv zastřešení včelařů prostřednictvím ČSV.

J. Lstibůrek – představil obecný pohled (lépe řečeno nadhled) na postavení našeho včelařství vůči Evropě a světu, postavení včelařství v rámci zemědělské činnosti, uplatnění produktů.


Jednání to bylo spíše seznamovací, vyjasnily se snad postoje či východiska, nikoli zcela názory. A k debatě vlastně nedošlo. Doufejme, že k ní dojde na dalších setkáních, k jejichž uspořádání byla znatelná jistá vůle. Debata by byla přinejmenším žádoucí, neb již v přednesených presentacích se pro ni jevilo příhodných bodů více než dost. S odstupem lze říci, že není vlastně jasné, k čemu měl kulatý stůl, konaný den před zásadním jednáním, sloužit. Ale buďme rádi i za tuto variantu a doufejme v další příznivý vývoj. Ředitel SOUV Nasavrky všechny pozval na další kulatý stůl, který by se mohl uskutečnit v Nasavrkách.



DEN POTÉ aneb na ministerstvu …

Den poté, tedy ve čtvrtek 13. prosince se na Ministerstvu zemědělství (dále MZe) konalo jednání, jehož se zúčastnili:

  • zástupci MZe (J. Pondělíček a další),
  • SZIF (R. Zavadil a d.),
  • SVS (Pavel Texl),
  • ČSV (V. Švamberk, R. Peleška),
  • VÚVč (F. Kamler),
  • zástupce Včelařského spolku Zlatníky, o.s.,
  • Dadant klubu (P. Cimala),
  • PSNV (L. Matela, Petr Texl)
  • MSVV (J. Danihlík)


Při zahájení Ing. Pondělíček zmínil, že je potřeba do poloviny února dojednat Český včelařský program na léta 2014 – 2016, který bude následně zaslán do Bruselu a pak bude vytvořena novela Nařízení vlády č. 197/2005 Sb.

MZe i SZIF navrhují vyhlášku spíše pouze novelizovat, nikoli vytvářet její novou podobu, i když jsou si vědomi toho, že současná podoba vyhlášky má chyby ...

Přesto se PSNV spolu s MSVV budou snažit o některé podstatné a systémové změny.


S čím tedy šla na jednání PSNV?

Byly to (kromě řady drobností, které za daného stavu a v této chvíli není podstatné zmiňovat) v podstatě tři body:


1. - Upravit znění textu tak, aby o případné dotace mohly žádat různé subjekty působící v oboru.

V současné době totiž může žádat de facto jen ČSV. Pokud by vznikla námitka, že by to mohlo iniciovat účelové vznikání sdružení jen kvůli získání dotací, nebyl by problém vymezit pravidla tak, aby mohlo žádat jen sdružení, které působí v oboru již nějakou minimálně stanovenou dobu.


2. - Zařadit mezi rozbory medu také rozbory residuí v medu a dalších včelích produktech (agrochemikálie a zbytky léčiv etc.).


3. - Podpořit výzkum v oboru a podpořit vznik a provoz testačních stanic.


Závěry z diskuse:

Návrh PSNV č. 1 narazil na námitky zástupců státní správy v tom smyslu, že hrozí riziko zdvojení žádostí o dotace např. přes PSNV i ČSV. Řešení je však snadné, existuje přece databáze registračních čísel chovatelů v Hradištku. Ukázalo se však v následné diskusi, že databáze SZIFu a Českomoravské společnosti chovatelů nejsou propojené ... To není dobře, není to však náš problém ... Ten je však jistě řešitelný, jen je třeba chtít a vše odpracovat.

PSNV nebude trvat na více subjektech, kteří mohou být žadateli, pokud bude odstraněna diskriminace v přístupu k podporovaným vzdělávacím aktivitám (přednášky, kursy, semináře, kroužky).


Řada účastníků (SZIF, VÚVč, MZe) se shodla na tom, že je obtížné kontrolovat účtování v opatření Technická pomoc a Racionalizace kočování. Je zde řada problémů a v podstatě nelze provádět účinnou kontrolu. Jistým řešením by byly návrhy regulačních opatření, např. podle počtu včelstev (ČSV), či podle spoluúčasti na investici (VÚVč) nebo podle spoluúčasti na dotaci v kombinaci s minimální investovanou částkou (VÚVč + Dadant klub).


V diskusi se objevily i zmínky o dalších evidentních podvodech s nadhodnocováním faktur za zboží, i když celý proces je v podstatě legální ...

Příklad: prodejce prodá medomet za 50.000 překupníkovi, ten jej dál odprodá za 100.000 včelařovi; včelař požádá o dotaci, dostane od SZIFu 50.000 (místo původních 25.000, které by žádal, kdyby nakoupil přímo u výrobce). Rozdíl se rozdělí mezi účastníky transakce …


PSNV a MSVV navrhovaly otevření Opatření f) Spolupráce se subjekty, které jsou specializovány na realizaci aplikovaných výzkumných programů v oblasti včelařství a včelích produktů. V okolních státech je toto opatření využíváno. Ze strany MZe nebylo k tomuto bodu žádných námitek, bylo by však třeba zpracovat návrh, jak si ev. systém podpor představujeme, na jaké projekty a jak bude SZIF kontrolovat účelnost dotace. Je také nanejvýš pravděpodobné, že peníze pro podporu výzkumu by se musely vzít z jiných podpor (kočování, technická pomoc či jiné, což by ale z faktického hlediska vzhledem k výše uvedenému nemusel být problém). Zástupci ČSV a VÚVč se přímo nevyjádřili. Zástupci PSNV a MSVV uvedli, že do tohoto opatření by bylo vhodné zařadit kromě podpory aplikovaného výzkumu také podporu pro vznik a provoz nezávislých testačních stanic.


Z uvedeného tedy vyplývá řada úkolů pro další jednání:

Jaká finanční podpora bude adekvátní?

Co by se mělo financovat a jak?

Jak se to bude kontrolovat (zejména ze strany poskytovatele, tedy SZIFu)?

Jak se bude hodnotit přínos provedeného výzkumu?

Jak se budou hodnotit podané (končící) projekty a kdo je bude hodnotit?

Je také třeba vědět, zda bude dostatek projektů, aby došlo k vyčerpání peněz.


Další jednání se bude konat 10. ledna na MZe, kde se budou projednávat konkrétní připravené návrhy.

Obecně je třeba konstatovat, že se jednalo zatím o první kolo, které vyústilo ve výzvu k promyšlení účelných změn ve včelařském programu a jejich zaslání na MZe, aby bylo možno lépe připravit podklady do dalších kol jednání.

PSNV bude dále akcentovat úplné odstranění diskriminačních opatření v žádostech o dotace, dále bude preferovat podporu vzdělávání včelařů a nezávislý výzkum a podíl sdružení (PSNV i MSVV) na těchto aktivitách.

S použitím materiálů L. Mately, J. Danihlíka a P. Texla sestavil J. Matl